Počajevská lavra - Voronet 588 km (Rokole - Voronet 1629 km)

Při našem putování jsme se dostali do jedinečné krajiny severního Rumunska zvané Bukovina. Většinu území zde pokrývá východokarpatské pohoří s vesnicemi na svazích hor. Ty skrývají jedinečné památky – dřevěné kostely a malované kláštery, jejichž stěny jsou pokryty složitými, mimořádně barevnými a dokonale zachovanými freskami z 15. a 16. století. O jejich hodnotě svědčí skutečnost, že jeden z klášterů – Voronet – se nazývá Sixtinská kaple východu a sedm z nich je zařazeno na seznam UNESCO.

Podle legendy byl klášter Voronet založen v roce 1488 (pravděpodobně na místě staršího kostela) moldavským knížetem Štěpánem III. Velikým, který tak splnil slib daný poustevníku Danielovi. Kníže, proslulý svou zbožností, ho požádal o radu v boji s Turky. Poté, co své panství uhájil před nájezdníky, postavil Štěpán Veliký za necelé 4 měsíce klášter Voronet a v něm nejcennější malovaný kostel zasvěcený sv. Jiří.

Architektura kláštera je syntézou byzantských rysů (trikonický tvar hlavních apsid) s prvky patřícími gotice (výška kostela, vnější pilíře, rámy dveří a oken v lomeném oblouku, úprava vyřezávaného kamene). Střecha je pokrytá perforovanými šindeli jako ve venkovských domech.

V roce 1547 metropolita Grigorie Roşca kostel rozšířil a ozdobil freskami z vnější strany. Fresky znázorňují stovky biblických postav umístěných na proslulém azuritovém pozadí (tzv. voronetská modř).  Severní strana vypráví o událostech z knihy Genesis a na jižní stěně je zobrazen genealogický strom postav Starého zákona a scény ze života svatého Mikuláše, Jana či Antonína.  Na západní stěně nalezneme jedinečnou obrovskou kompozici znázorňující Poslední soud, kde jsou hříšníci ztvárněni v podobě Turků. V samotném klášteře se pak objevují modlitby za porážku útočníků a záchranu Moldavské země před Turky.

.......................

Jedním z nejpopulárnějších moldavských světců všech dob byl Daniil Sihastrul. Již v 16 letech se rozhodl zasvětit svůj život Bohu a vstoupil do kláštera svatého Mikuláše v Radauti, kde přijal jméno David. Spolu s ostatními mnichy pracoval v domácnosti kláštera. Později si poblíž vesnice Putna vytesal ve skále kapli s poustevnickou celou a začal žít mnišským životem. Brzy za ním putovalo mnoho věřících a Daniel se nad všemi modlil za vysvobození z nemocí a utrpení.

Slyšel o něm také Štěpán, syn Bohdana II. zabitého v Reuseni, který tehdy zázračně unikl smrti a v poustevně našel útočiště. Po vstupu na trůn Moldavska tak Štěpán postavil poblíž Putny klášter (1470). V létě 1476 vstoupila do Moldavska turecká armáda pod velením sultána Muhammada II. Daniel tedy Štěpánovi dodal odvahu do boje a tak byli Turci poraženi. Štěpán Veliký pak nechal zbudovat klášter Voronet.

Daniel byl již za svého života považován za svatého, oficiálně byl svatořečen v roce 1922 a jeho svátek se slaví 18. prosince. 

Otázky k zamyšlení:

- Jsem i já ochoten, jako Daniel, pomoci každému v nouzi alespoň radou?

- Jsem schopen podpořit člověka, který ztrácí odvahu?

- Modlím se za trpící a nemocné?